Oblečení a vybavení na požární sport

Síla, rychlost, obratnost, týmový duch. Tato slova vystihují požární sport. Nevíte, o co se jedná? Nevadí, v tomto článku se vám jej pokusím nastínit.

Co je požární sport?

V podstatě se jedná o spojení atletiky a hasičství jako profese. Musíte být rychlý, zručný, nebojácný a jak už to ve sportu bývá – cílevědomý.

Požární sport se skládá ze čtyř disciplín, z nichž dvě jsou individuální a dvě týmové. Konec konců, můžete si vybrat, zda pojedete sólíčko nebo chcete spoléhat i na dalších 6 lidí, nebo jste prostě top a zvládáte obojí.

Historie požárního sportu

Požární sport se dostal do České republiky v roce 1967 z bývalého Sovětského svazu, kde tento sport funguje již od roku 1937 (a občas je to na výsledcích znát).

Zpočátku měl  tento sport sloužit jako trénink profesionálních hasičů, později se však stal samostatným. Tedy k tomu, abyste byli „sportovním požárníkem“, nemusíte být profesionálním hasičem. Zároveň však ale můžete být profesionálním hasičem a přitom „sportovním požárníkem“.

Sport jako takový je spíše záležitostí sborů dobrovolných hasičů, kteří svou činnost orientují převážně na závodění.

Sbory mezi sebou soutěží na úrovních okrskových, okresních a krajských kol, ti nejlepší se poté dostávají až na Mistrovství ČR.

Disciplíny požárního sportu

Jak již bylo řečeno, v požárním sportu existují 4 disciplíny. Běh na 100 m s překážkami, Štafeta 4x100 m s překážkami, výstup do 4. podlaží cvičné věže (u žen do podlaží 1.) a královská disciplína - požární útok. V následující části si každou disciplínu lehce popíšeme a pro lepší přehlednost a pochopení jsou všude přiloženy odkazy.

Individuální disciplínou je Běh na 100 m s překážkami, ve které závodník musí překonat bariéru, následně popadnout dvě hadice, přeběhnout s nimi kladinu, zapojit je a toto vše musí provést v co nejkratším čase.

Druhou individuální disciplínou je pak výstup do 4. patra cvičné věže, přičemž ženy vystupují pouze do patra prvního. Nejedná se však o nějaké vyběhnutí po schodech. Závodníci k výstupu využívají 8,5 kg vážící žebřík, se kterým k té věži ještě musí doběhnout (ženy ne). Samozřejmě i v této disciplíně hraje roli čas.

Týmovou disciplínou je štafeta 4x100 m s překážkami, kde 4 závodníci překonávají každý jeden stometrový úsek s různým úkolem. Dle kategorie (muži, ženy) se úkoly různí.

Ženy musí proskočit oknem, přeskočit překážku, přeběhnout kladinu a zapojit hadice (jako u 100 m s překážkami) a přenést hasící přístroj z bodu do bodu.

 Muži musí přeběhnout domeček, přeskočit bariéru, opět hadice a kladina A! dobrovolní hasiči přenáší hasící přístroj, profesionální hasiči pak musí “hasičákem” i uhasit oheň ! (Má vůbec cenu zmiňovat, že jde opět o nejrychlejší čas?).

Nakonec to nejlepší. Královská disciplína – POŽÁRNÍ ÚTOK!

Jedná se o disciplínu týmovou, pro kterou je potřeba 7 zdatných, schopných, odvážných, zodpovědných a především dobře vypadajících (hahah) lidí.

V této disciplíně se jednoduše voda „zezadu“ musí dostat „dopředu“. Každý závodník má svůj úkol a jedna jediná chyba jednoho jediného závodníka může znamenat drahocenné vteřiny (zase jsme u času).

Na to, jak se voda zezadu dostává dopředu, se můžete podívat ZDE.

Pravidla požárního sportu

Co se pravidel požárního sportu týče, tato jsou jednotně daná pro všechny závodníky u všech disciplín. Pravidla PS platí hlavně na postupových soutěžích (okresní, krajská kola…). Jelikož však existuje velké množství lig (zchl, hlp, msp, pbhl,vchl a EXTRALIGA), na kterých se soutěží v požárním útoku, každá liga může mít ve svých pravidlech výjimky.  Každá se však v základu opírá o pravidla PS, která určují počty členů družstev, rozdělují kategorie, určují délku tratí a především je v nich popsána ústroj a výbava závodníka

Vybavení pro požární sport

K disciplínám Běh na 100 m s překážkami a Štafeta 4x100 m s překážkami mívají závodníci své vlastní „štafetky“, což jsou ony hadice, se kterými tyto disciplíny vykonávají. Většinou do sady ke štafetám patří také rozdělovač a proudnička. Tuto výbavu může mít závodník svou, může ji mít lehce poupravenou pro vlastní potřeby, ale musí splňovat obecné požadavky a hmotnost výbavy.

Největší množství vybavení vyžaduje požární útok, při kterém má každý závodník „svůj nástroj“. Soutěží se s košem, savicemi, motorovou stříkačkou, 2-3 hadicemi typu B, 4 hadicemi typu C, rozdělovačem a proudnicemi. 

Každý závodník je také povinen mít opasek a přilbu.

Oblečení pro požární sport

Nejčastěji bývají závodníci ustrojeni v legínách, dresu, opasku, přilbě a tretrách. Co se dresů týče, družstvo by ho mělo mít jednotný. Existuje řada specializovaných prodejců, avšak pokud chcete něco obyčejného nebo se nechcete po někom opakovat, vždy si můžete nechat potisknout stejná funkční trika.

Pokud jde o legíny, ty musí zakrývat kolena, jinak nebývá barva, značka apod. posuzována. Poměrně složitou záležitostí jsou pak tretry. U těchto je jasné pouze jedno – délka hrotů, která by měla být 6 mm. Pro požární útok jsou dost osvědčené tretry crossové, které jsou určené na travnaté nerovné povrchy. Na tartanové disciplíny (100 m s překážkami a štafeta) se běžně používají tretry běžecké s tvrdou, většinou plastovou, podrážkou. Pro výstup na věž závodníci využívají crossové tretry (kvůli citlivosti plosky), na kterých mají nasazené 3 mm hroty.

Pokud však z jakéhokoli důvodu nemá závodník tretry (nechce investovat, má příliš širokou nohu, radši si koupí pivo…), možná si vystačí s trailovými botami, které mívají na podrážkách větší „špunty“.

Sláva, jsme na konci!!!

Doufáme, že jsme vám tento sport přiblížili – i když celkem zjednodušeně. Požární sport není sportem příliš typickým, v posledních letech se však stává velmi rozšířeným.

Erika Jelínková